Slovem vědomí míním v životní filozofii a praxi vědomí něco zcela jiného, než je aktuální chápání vědomí jak v psychologii, tak v oblasti New Age spirituality. Aktuálně se vědomí chápe v omezeném pojetí pouze jako „být si něčeho vědom“, či „něco si uvědomovat“, tedy jako „osobní vlastnost“ já-ega či mozku. Případně se používá ve frázích typu „stavy vědomí“ například v oblasti aktuálního zkoumání účinků psychedelických látek. Vědomí je v životní filozofii a praxi vědomí chápáno zcela rozdílným způsobem, tedy jako to, co nám prvně umožňuje být si vůbec něčeho vědomi, něco si uvědomovat, a proto ze své podstaty je z principu transcendentním POLEM, neboť přesahuje vše, čeho si můžeme být vědomi. Jóga v rámci životní filosofie vědomí je primárně jógou-vědomí. Cílem jógy vědomí je, stručně řečeno, kultivovat vědomí každým možným způsobem.
Být skutečně vědomý ve smyslu být-vědomím-samým neznamená jenom si něco uvědomovat, či jenom „pozorovat sebe či mysl“, natož „přemýšlet o sobě“, či se jednostranně soustřeďovat či koncentrovat pozorností na cokoliv či kamkoliv. BÝT-VĚDOMÍ znamená esenciálně SOUČASNĚ zakoušet vědomí samo: vědomí jako takové, jako transcendentní, tedy jako nekonečně více prostorovější či rozsáhlejší než cokoliv, co si právě uvědomujeme, či jsme si vědomi. Právě to je skutečný význam slova meditace či chápání MEDITACE v životní filozofii vědomí a její józe vědomí.
Základní meditační praxe jógy vědomí nás učí ztotožnit se se širším – větším transcendentálním POLEM či PROSTOROVOSTÍ Vědomí, v kterém si jsme vědomí všech skutečností, ať už materiálních věcí, myšlenek, emocí, tak tělesných pohybů. MEDITACE tak není žádnou duševní aktivitou, ani soustředěním pozornosti na cokoliv, třeba dech, slovní opakování manter, natož souborem fixovaných tělesných poloh a podobně.
MEDITACÍ míním způsob bytí – stav rozšířeného, prostorovějšího, či polního nezaměřeného vědomí naší celkové duševní i tělesné aktivity a procesů, které ze své přirozenosti transcenduje všechny tyto aktivity a procesy a i vše, čeho si můžeme být vědomi v tomto POLI. Jelikož vědomí přesahuje všechny duševní i tělesné aktivity, může nás osvobodit od všech omezujících fixovaných vzorů aktivit, ať už mentálních, emočních, tělesných či omezených způsobů chování a jednání. V životní filozofii a praxi vědomí je MEDITACE synonymum s tím Být-Vědomím, ve výše uvedeném duchu. A základní či esenciální kvalitou vědomí je POLE či polní prostorovost. A jelikož naše skutečná individuální IDENTITA je tvořena právě souborem takových vzorů či způsobů, tak kultivace vědomí nám současně přináší osvobození od omezujících způsobů sebe-prožívání, či fixovaných pocitových identit – já a umožňuje ztotožnit se s takovým – ke stále nové celistvosti směřujícímu Já, kterým je Vědomí samé – Vědomí neomezené a božské, transcendující všechny věci, a přece přítomné ve všech věcech, jako konečný a nevyčerpatelný tvořivý zdroj všech věcí.
